Proč si anonymní workoholička Péťa nebere nikdy volno?

V dnešní uspěchané době, kdy je stres téměř synonymem pracovní kultury, je stále více lidí, kteří se ztotožňují s termínem „workoholik“ – nebo „workoholička“. Jednou z nich je i naše anonymní hrdinka Péťa. Co ji ale vede k tomu, že si nikdy nebere volno? Péťa je mladá žena, jejíž pracovní stůl je vždy úhledně uspořádaný a veškeré úkoly dokončeny v rekordním čase. Přesto na ní nikdy vidět únava a skoro vždy se usmívá. Její kolegové se často ptají, kdy Péťa odpočívá, proč nezajde na dovolenou nebo alespoň na prodloužený víkend? Možná by se prvotní odpovědí mohlo zdát, že Péťa má strach z toho, co by ji čekalo po návratu. Narůstající množství e-mailů, nedokončené projekty, či dohánění toho, co zameškala. Skutečným důvodem však může být něco mnohem hlubšího. Péťa totiž věří, že práce je její způsob, jak dosáhnout uznání a potvrzení vlastní hodnoty. Když pracuje, cítí se potřebná a užitečná. Její pocit osobního úspěchu je úzce spjatý s pracovním výkonem. Navíc si možná neuvědomuje, jak důležitá je rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Vnímá volno jako ztracený čas, jako období, kdy by mohla udělat něco smysluplného. Myšlenka, že by se zastavila a dovolila si být jen sama sebou mimo pracovní prostředí, je pro ni cizí a možná i trochu děsivá. Ačkoli je Péťa anonymní hrdinka našeho příběhu, její situace je zdaleka ne ojedinělá. Odráží dilema mnohých, kteří se snaží najít své místo v pracovním světě. Možná jednou Péťa zjistí, že si užívá dovolenou a čas na načerpání energie, že si připomene, jaké to je být šťastná a uvolněná i mimo svou pracovní židli. Doufejme, že ten den přijde brzy.